Blog
Jak zvládnout výročí odchodu blízkého
5 min čtení
Text: Dušan Kovář
Den, který se každý rok vrací na stejné datum. Někdo mu říká výročí úmrtí, jiný dává přednost jemnějšímu pojmu výročí odchodu. Pro truchlícího člověka patří mezi nejnáročnější dny roku — a přesto se o něm v okolí často mlčí. Mnozí kolem nás totiž předpokládají, že po uplynutí roku už žal odezněl a život běží dál jako dřív. Skutečnost bývá jiná. Výročí patří k okamžikům, kdy vzpomínání nabývá nečekané síly a emoce se vracejí s intenzitou, která může zaskočit. V tomto článku nabízíme způsob, jak si den předem připravit, čím jej naplnit a jak se postarat o sebe i o ostatní, které ztráta zasáhla.
Proč výročí bolí tak silně
Truchlení neprobíhá po přímce. Klidnější týdny střídají dny, kdy se žal vrací s obnovenou silou, a výročí patří k nejsilnějším spouštěčům. Kalendář pracuje nezávisle na naší vůli — tělo i mysl si významná data pamatují, i když je člověk záměrně nepřipomíná. Psychologové hovoří o tzv. výroční reakci: v době blízké datu ztráty se mohou vrátit smutek, únava, neklid, případně potíže se spánkem či soustředěním. Není to krok zpět a není to selhání. Je to projev vztahu, který zůstal. Čím dřív člověk přizná, že takový den může být náročný, tím méně ho překvapí a tím snáz si pro něj připraví vhodné podmínky.
Hodí se říci, že intenzita výročí se v jednotlivých letech liší. První výročí bývá obvykle nejtěžší, další roky přinášejí klidnější podobu. Občas ovšem přijde rok, kdy je den zvlášť ostrý — bez zjevné příčiny. I to patří k truchlení a neznamená, že člověk pokročil zpět.
Připravte si den předem
Největší bolest často nepřináší samotný den, nýbrž jeho nečekanost. Proto stojí za to si výročí předem zapsat a zamyslet se, jak by měl vypadat. Pomáhá konkrétní plán: vzít si den volna, pokud to jde, přesunout náročné povinnosti a nenechat se zaskočit pracovními termíny. Užitečné je rovněž dát vědět rodině či blízkým přátelům, že se dané datum blíží. Někdy stačí krátká zpráva: „Příští týden uplyne rok. Rád bych ten den nebyl sám." Okolí pak ví, že je tu místo pro pozornost, a člověk nemusí svou potřebu vysvětlovat až ve chvíli, kdy je nejsilnější.
Kdo žije sám, může den naplánovat s někým, komu důvěřuje — společná chvíle ulevuje víc než mlčení mezi čtyřmi stěnami. A má-li být den prožit v ústraní, vyplatí se předem zajistit drobnosti: nakoupit svíce, vybrat fotografie, domluvit se na hlídání dětí. Příprava totiž má jednu tichou moc — přesouvá pozornost z toho, co nelze změnit, na to, co člověk zvládne.
Čím den naplnit — způsoby vzpomínání
Neexistuje jediný správný způsob, jak výročí uctít. Smysl spočívá v tom, že si den vědomě přisvojíte, místo aby jen uběhl. Někomu pomůže návštěva hrobu a zapálená svíce, jinému procházka místem, které mělo pro zesnulého význam. Osvědčují se například tato gesta:
- prohlédnout si společné fotografie a pustit oblíbenou hudbu zesnulého,
- uvařit jídlo, které měl rád, a položit mu talíř,
- napsat dopis se slovy, která nestihla být řečena,
- zapálit svíci u okna a strávit chvíli v tichu,
- podpořit ve jménu zesnulého pomoc, která mu byla blízká — například útulek pro zvířata,
- sejít se s rodinou a vyměnit si vzpomínky, dojemné i veselé.
Žádné z těchto gest není povinné a nezáleží na pořadí. Jednomu člověku stačí svíce a ticho, jiný potřebuje den naplnit aktivitou až do večera. Oba způsoby mají svou cenu. Důležité je jediné: aby den dostal tvar, který si člověk zvolil sám, a neuběhl jen tak.
Každý truchlí po svém
V jedné rodině se mohou potřeby rozcházet: jedna dcera potřebuje mluvit hodně, druhá mlčí; matka jde na hřbitov ráno, syn večer; vnučka nechce o výročí mluvit vůbec. Všechny tyto podoby truchlení jsou v pořádku. Pomáhá si předem říci, kdo co potřebuje, a nenutit se k jednotnému scénáři. Rodina nemusí být ten den pohromadě. Důležitější je, aby nikdo nebyl sám proti své vůli — a aby nikdo nemusel vzpomínat způsobem, který mu nesedá.
Mluvíme-li o dětech, osvědčuje se upřímnost. Krátké vysvětlení, proč je ten den jiný, dává dětem jistotu víc než mlčení dospělých. Dítě si často vystačí s větou, že si maminku či dědečka tento den zvlášť připomeneme zapálením svíce. Starší děti mohou chtít způsob připomínky zvolit samy — a dát jim prostor k tomu je projevem důvěry.
Když se emoce vrátí s plnou silou
I dobře připravený den může přinést okamžiky, kdy slzy přijdou bez ohlášení. V takových chvílích pomáhá vrátit se k věcem, které drží: sednout si, pomalu dýchat, vyjít ven, ozvat se člověku, kterému důvěřujete. Pláč není slabost, nýbrž vyjádření lásky, která zůstala. Přesto je dobré znát hranici. Pokud se tíseň vleče týdny, brání v práci, spánku či péči o rodinu, nebo se objevují myšlenky, které děsí, je na místě obrátit se na odborníka — na psychologa, terapeuta či poradce pro truchlení. Vyhledat pomoc není přiznání selhání. Je to starost o sebe, kterou by blízký člověk jistě schválil.
Podpůrné skupiny pro pozůstalé, které dnes působí v řadě měst, nabízejí místo, kde člověk nemusí svůj smutek nikterak vysvětlovat. Někdy také pomůže jen vědomí, že v jiném domě sedí člověk, který prožívá totéž. Samota v truchlení bývá těžší než smutek sám.
Na další výročí myslete stejně
Datum odchodu není jediné náročné datum roku. Rovněž narozeniny, svátky, výročí svatby či rodinné tradice bývají zastávkami, na nichž se ztráta připomene. Na podzim k nim u nás patří též Dušičky — první listopadové dny, kdy lidé zavítávají na hřbitovy a zapalují svíce za své blízké. Pro některé je to nejtěžší období roku, pro jiné naopak útěcha: vzpomínání má svůj řád a člověk v něm není sám.
Zásady zůstávají stejné jako u výročí odchodu — předvídání, plán, vědomá vzpomínka a laskavost k sobě. Náročný den pak pomáhá prožít s někým blízkým: společná svíce, společná chvíle ticha i společný rozhovor ulevují víc než samota.
Výročí odchodu není zkouška, kterou je nutné složit, ani překážka, kterou je třeba překonat. Je to den, který patří lásce, jež nekončí. Když si jej vědomě připravíte a naplníte vzpomínkou, může z nejnáročnějšího data kalendáře vyrůst místo klidu — třeba malý rodinný rituál, který zůstane leta. A pokud byste chtěli blízkým umožnit vzpomínat bez ohledu na vzdálenost, digitální smuteční oznámení můžete na Eternii vytvořit během deseti minut.